Politické kauzy


  • Schvalování Ruského útoku na Ukrajinu

    Daniel Makay (SPD)

    V únoru 2022 Bruntálský zastupitel za SPD Daniel Makay označil Putina za borce, který odzbrojuje Ukrofašisty. Navrhoval také použití vodíkové bomby na Ukrajinském území. Makay byl za výroky obžalován. Bruntálský klub zastupitelů SPD se od jeho výroků distancoval.

    Naše hodnocení:
    Schvalování válečných zločinů je nepřijatelné, stejně tak vybízení k násilí a agresi. Makay musí být za své výroky souzen. Ve veřejné funkci nemá co pohledávat.

  • Šíření Ruské propagandy o válce na Ukrajině

    Ivan David (SPD)

    V dubnu 2022 europoslanec Ivan David na Facebooku zpochybňoval vinu Ruských vojáků za masakr v Buče, přestože již byla doložena mnoha nezávislými novináři. V jiném příspěvku zase obviňoval Ukrajince z útoků na vlastní civilisty. Jeho argumenty se shodují s propagandou z Kremlu.

    Naše hodnocení:
    Ivan David se postavil na stranu agresora. Falešné obviňování Ukrajinců ze zabíjení vlastních lidí je odporné a velmi neuctivé k obětem Ruské agrese. Povinností Europoslance je hájit zájmy České republiky. Ivan David hájí zájmy Kremlu.

  • Odměna z odškodnění obcí v kauze Vrbětice

    Stanislav Polčák (STAN), Zdeněk Hověžák (STAN)

    Místopředseda hnutí STAN a europoslanec Stanislav Polčák v roce 2022 žádal jako advokát odměnu za právní pomoc obcím při vyjednání odškodnění za následky výbuchu muničních skladů ve Vrběticích. Výše odměny počítaná jako podíl z odškodnění měla činit téměř 8 milionů korun. Starosta Vlachovic Zdeněk Hověžák měl dostat 1,2 milionu. Tím, že Polčák vyjednával odškodnění jako advokát, se dostal střetu zájmů. Po medializaci kauzy se Polčák odměny vzdal a rezignoval na post místopředsedy.

    Naše hodnocení:
    Polčákovi by měla náležet maximálně odměna za práci, kterou vykonal jako politik jednoznačně nad rámec svých povinností. Úkolem politiků je hospodárně zacházet se státními penězi, stejně tak starostů s těmi obecními. Jsou za to placeni. Nesmí se dostávat do střetu zájmů a nesmí se odměňovat procenty z veřejných peněz. Oceňujeme, že Polčák odstoupil z funkce místopředsedy a vzdal se odměny. Reakce hnutí STAN byla správná.

  • Schvalování války na Ukrajině

    Zdeněk Ondráček (KSČM)

    Po propuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 Zdeněk Ondráček zveřejnil na facebooku příspěvek, v němž obdivoval Putina a Ukrajince označil za fašistickou chátru. Příspěvek řeší policie.

    Naše hodnocení:
    Zdeněk Ondráček se postavil na stranu agresora, který rozpoutal válku proti nezávislé zemi.

  • Článek obviňující Ukrajinu z války

    KSČM

    V únoru 2022 KSČM zveřejnila na svém webu článek, který obviňoval Ukrajince ze zahájení války na Ukrajině, přestože podle všech kvalitních zdrojů válku jednoznačně rozpoutal ruský vládce Putin. Po krátké době byl článek odstraněn s odůvodněním, že šlo o omyl. V případu bylo podáno trestní oznámení.

    Naše hodnocení:
    KSČM se podílí na šíření dezinformací v zájmu ruského autoritativního režimu. Obhajování Putinových zločinů je samo o sobě zločinem.

  • Šíření falešné reportáže

    SPD

    Liberecká SPD v únoru 2022 sdílela na facebooku účelově upravenou reportáž české televize, sestříhanou tak, aby to vypadalo, že v ní reportér obhajuje ruský útok na Ukrajinu. V originálu reportér pouze zmiňoval, jaké argumenty pro válku používá Kreml.

    Naše hodnocení:
    SPD se podílí na šíření dezinformací v zájmu ruského autoritativního režimu.

  • Osobní prezentace za státní peníze

    Alena Schillerová (ANO)

    Bývalá ministryně financí Alena Schillerová zaměstnávala na ministerstvu dva fotografy, kteří si za rok vydělali dohromady dva miliony korun. Velká část jejich práce sloužila k ryze osobní prezentaci ministryně na sociálních sítích. Audit ministerstva financí v roce 2022 odhalil, že byli fotografové zaměstnáni ve zvláštním režimu v rozporu s pracovním řádem a že jim byla ministryní udělena výjimka, protože jinak by pro práci potřebovali vysokoškolské vzdělání. Kauzou se zabývá policie.

    Naše hodnocení:
    Jedná se o jasné zneužití státních peněz k vlastní sebeprezentaci. Alena Schillerová nezvládá zodpovědně hospodařit se státními penězi, což je hlavní povinnost ministryně financí.

  • Potenciální střet zájmů

    Věslav Michalik (STAN)

    Věslav Michalik byl kandidátem na ministra průmyslu za hnutí STAN ve volbách do sněmovny v roce 2021. Jako ministr by však měl vliv na solární byznys, ve kterém sám podnikal. Kvůli potenciálnímu střetu zájmů a zřejmě i dalším jeho kauzám, které vyvolávají nedůvěru, bylo rozhodnuto, že Michalik se o post ministra ucházet nebude.

    Naše hodnocení:
    Střet zájmů rozhodně nelze tolerovat. Skutečnost, že se Michalik vůbec stal kandidátem, vyvolává nedůvěru. Důležité je, že se nestal ministrem a tedy k žádnému střetu zájmů nedošlo. Takto by to mělo ve zdravé demokracii fungovat.

  • Stáž v USA

    Jan Farský (STAN)

    Poslanec Jan Farský krátce po svém zvolení do sněmovny v roce 2021 ohlásil, že pojede na půlroční stáž do USA, vzdává se poslaneckého platu, ale zůstane poslancem a na klíčová jednání do ČR případně přiletí. Farský věděl, že byl na stáž přijat již několik měsíců před volbami. Po delších diskusích s předsednictvem se Farský poslaneckého mandátu vzdal.

    Naše hodnocení:
    Každý poslanec se musí plně věnovat své práci a rozhodně nemůže na půl roku odjet do zahraničí. Farský si to neuvědomoval a bohužel také reakce jeho kolegů byla velmi opatrná. Podstatné je, že nakonec došlo ke správnému rozhodnutí.

  • Dotace pro neziskovou organizaci

    Petr Fiala (ODS)

    V roce 1993 Petr Fiala spoluzaložil organizaci Centrum pro studium demokracie a kultury. Ta od svého založení přijala od státu dotace celkem v desítkách milionů korun. Od roku 2004 Fiala v této organizaci nijak aktivně nepůsobí. Před volbami do sněmovny v roce 2021 vyšel na Parlamentních listech zavádějící článek, který vyvolával dojem, že dotace tečou přímo Petru Fialovi.

    Naše hodnocení:
    Do kapsy Petra fialy nejdou žádné dotace a nezisková organizace negeneruje žádný zisk. Příjem dotací od státu je běžný způsob financování neziskovek. Nejde o žádné nezákonné jednání, ba naopak o obecně prospěšnou činnost.

  • Sexuální násilí

    Dominik Ferri (TOP09)

    V květnu 2021 se v médiích objevily výpovědi několika žen, které obviňovaly poslance Dominika Ferriho ze sexuálního násilí. Krátce na to Ferri rezignoval na poslanecký mandát a vystoupil z TOP09. Po medializaci kauzy hlásily sexuální obtěžování další desítky žen. Případy vyšetřovala policie a v březnu 2022 byl dominik Ferri obviněn za znásilnění dvou žen.

    Naše hodnocení:
    Člověk, který se dopouští sexuálního násilí, nepatří do politiky, ale do vězení. Oceňujeme rychlé odstoupení Ferriho hned po zveřejnění závažných podezření. Tato kauza ukazuje, jak je důležité u politiků ctít presumpci viny. TOP09 se zachovala správně.

  • Spolupráce s StB

    Andrej Babiš (ANO)

    Státní bezpečnost evidovala Babiše od roku 1980 jako svého důvěrníka a od roku 1982 jako agenta s krycím jménem Bureš. Karta agenta Bureše dokazuje, že spolupracoval dobrovolně. I po roce 1989 byli a jsou bývalí důstojníci a spolupracovníci StB Babišovi nablízku. Týdeník ECHO jich napočítal 17. Mnoho z nich je v dozorčí radě Agrofertu. Babiš se proti označování za agenta StB neúspěšně bránil žalobami. Soudní spor se slovenským ústavem paměti národa trval kvůli odvoláním mnoho let, až byla nakonec Babišova žaloba zamítnuta. Babiš také zažaloval slovenský deník Nový Čas a Jána Sarkocyho, který ho v rozhovoru označoval za vědomého spolupracovníka StB. Později však žalobu stáhl.

    Naše hodnocení:
    StB byla nástrojem komunistického teroru a brutálními metodami ničila lidem životy. Pro její členy byla moc a kariéra důležitější než lidskost a morální hodnoty. Člověk, který s StB dobrovolně spolupracoval, v žádném případě nepatří do vedení demokratické země.

  • Čapí hnízdo

    Andrej Babiš (ANO)

    V roce 2008 společnost Farma Čapí hnízdo, a.s., která byla předtím pod jiným jménem součástí koncernu Agrofert, neoprávněně získala na výstavbu areálu Čapí hnízdo dotaci 50 milionů Kč v programu pro malé a střední podniky. Policie obvinila 11 osob včetně Andreje Babiše za dotační podvod a poškození finančních zájmů EU. Vyšetřování kauzy trvalo dlouhé roky a v březnu 2022 byl Babiš obžalován.

    Naše hodnocení:
    Jedná se o jasný dotační podvod. Člověku s takovou kauzou nelze věřit, že nebude zneužívat státní peníze, a nemá tedy v politice co pohledávat.

  • Únos Andreje Babiše mladšího

    Andrej Babiš (ANO)

    Andrej Babiš mladší byl vyšetřován v kauze Čapí hnízdo, do které byl dle jeho slov zavlečen svým otcem. V roce 2018 Babiš mladší napsal e-mail české policii, že byl unesen na Ukrajinu, protože jeho otec potřeboval, aby zmizel kvůli vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Po zahájení vyšetřování ho otec nechal převést na Slovensko, odkud se svojí matkou odjel do Švýcarska. V Ženevě ho vypátrali reportéři TV Seznam, kterým potvrdil, že na Ukrajině pobýval nedobrovolně, a že mu dali na výběr mezi hospitalizací a „prázdninami“. V červenci 2021 Babiš mladší v rozhovoru pro deníku Forum24 označil svého otce za zrůdu a šmejda. Policie vyslechla Andreje Babiše mladšího teprve v září 2021 a poté případ odložila.

    Naše hodnocení:
    Ačkoli kauza není zcela objasněná, jediné rozumné vysvětlení je, že Andrej Babiš starší postrádá morální zábrany a peníze jsou pro něj důležitější než vlastní syn, kterého zneužil ke svým zájmům a poté se ho snažil umlčet metodami připomínajícími jednání StB či mafie.

  • Vlastnictví a ovlivňování médií

    Andrej Babiš (ANO)

    Svěřenecký fond Andreje Babiše vlastní mediální koncern Mafra. Jedná se o střet zájmů, protože Babiš může tato média využívat k ovlivňování veřejného mínění ve svůj prospěch. Ačkoli přísahal na zdraví svých dětí a vnuků, že do práce redaktorů v Mafře nebude zasahovat, je známo více případů, kdy tak činil. Bylo analyzováno, že média spadající pod Mafru, se vůči Babišovi vyjadřují mnohem méně kriticky než jiná nezávislá média. Přibližně 50 novinářů odešlo z Lidových Novin a MF DNES po jejich převzetí Andrejem Babišem.

    Naše hodnocení:
    Je naprosto nepřípustné, aby politik vlastnil média. Média musí být nezávislá. Ovlivňování médií je útokem proti demokracii.

  • Střet zájmů

    Andrej Babiš (ANO)

    Andrej Babiš sice převedl své akcie Agrofertu a Synbiolu do svěřeneckých fondů, je však jediným obmyšleným a při ukončení svěřeneckého fondu přejde veškerý majetek opět do jeho vlastnictví. Podle evropské komise jsou fondy pouze pokusem o obejití zákona a Babiš své firmy i nadále ovládá. Evropský parlament vyzval české úřady, aby střet zájmů vrcholných politiků začaly neprodleně řešit. Europoslanci poté čelili urážkám od Andrej Babiše a výhrůžkám od nejmenovaných lidí. Když byl Babiš premiérem, Agrofert získal miliardy na evropských a českých dotacích a vydělával na státních zakázkách. Odborníci se shodují, že bez politických vazeb by byla hodnota Agrofertu mnohem menší.

    Naše hodnocení:
    Střet zájmů Andreje Babiše je enormní a zasahuje do mnoha oblastí. Každá přidělená dotace jeho firmám by mohla být samostatnou kauzou. Babiš ovládl stát s úmyslem vysát z něj co nejvíce peněz, což byl skutečný důvod jeho vstupu do politiky. Ovládnutí státu jednou osobou je znakem diktatury, nikoli demokracie.

  • Pandora Papers

    Andrej Babiš (ANO)

    V roce 2021 bylo odhaleno, že Andrej Babiš ještě před svým vstupem do politiky převedl přes několik firem v daňových rájích téměř 400 milionů korun, za které nakoupil rozsáhlé nemovitosti na Francouzské Riviéře. Operace nese znaky praní špinavých peněz. Andrej Babiš vynaložil extrémní úsilí, aby nešlo dohledat, kdo peníze posílá. Nikdy nevysvětlil, proč posílal peníze tak komplikovaným způsobem. Sám přitom jako premiér kritizoval netransparentní podnikání přes daňové ráje a lživě tvrdil, že žádné offshory nemá. Také porušil zákonnou povinnost uvést vlastněné firmy a nemovitosti v čestném prohlášení.

    Naše hodnocení:
    Rozpor mezi Babišovými činy a výroky dokazuje, že jde jen o populistické řeči a lži. Zatajení majetku a offshorových firem je u politika nezákonné a zároveň je lze považovat za podvod vůči voličům a daňovým poplatníkům.

  • Bludný balvan

    Andrej Babiš (ANO)

    V roce 2018 obdržel Andrej Babiš od Českého klubu skeptiků Sisyfos zlatý bludný balvan za blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy. Konkrétně šlo o výrok, že užívá homeopatika na křivdu kvůli obviňování ze spolupráce s StB

    Naše hodnocení:
    Ocenění Andreje Babiše bludným balvanem je jen dalším důkazem, že jeho výroky nelze brát vážně.

  • Nákup akcií Agrofertu

    Andrej Babiš (ANO)

    V letech 1999-2004 nakoupil andrej Babiš akcie Agrofertu v hodnotě několik desítek miliard korun. Nevysvětlil však, kde peníze na nákup vzal. Podle zveřejněných příjmů mohl mít tou dobou na nákup maximálně 29 miliónů. Cena, za kterou akcie nakoupil však není známá, a tak není jasné, zda šlo o extrémně levný nákup nebo měl Babiš jiné doposud neuvedené vysoké příjmy.

    Naše hodnocení:
    Transparentnost je znakem zdravé demokracie. Andrej Babiš se svým podnikáním rád chlubí, ale nedokáže vysvětlit svoje příjmy? Nebo snad použil nějaké jiné metody pro extrémní stlačení kupní ceny? Obojí vyvolává silné podezření z nelegální činnosti.

  • Spor o omluvu senátorovi Wagenknechtovi

    Andrej Babiš (ANO)

    V roce 2021 Okresní soud Praha-západ rozhodl, že se Andrej Babiš má omluvit senátorovi Lukáši Wagenknechtovi (Piráti) za výroky, že je psychopat, udavač a připravil ČR o 800 milionů korun. Krajský soud v Praze rozhodnutí zrušil.

    Naše hodnocení:
    Zbytečné zatěžování soudního systému vyvolané Babišovými urážlivými výroky. Takovým sporům lze předcházet pouhým slušným vystupováním, které je však Babišovi cizí.

  • Spor o omluvu s Piráty

    Andrej Babiš (ANO)

    V červenci 2021 podali Piráti na Andreje Babiše žalobu kvůli jeho výroku, že chtějí lidem zdaňovat přebytečné metry bytů a nastěhovat do domácností migranty.

    Naše hodnocení:
    Jedná se o jednoznačně lživý útok na protistranu, který patří k nejpodlejším způsobům politického boje a nesmí by být tolerován, protože neférový útok vždy znevýhodňuje stranu, která se snaží jednat férově.

  • Soud o omluvu s Miroslavem Kalouskem

    Andrej Babiš (ANO)

    V roce 2018 okresní soud rozhodl, že se Babiš má omluvit Miroslavu Kalouskovi za urážlivé výroky, které o něm pronesl ve sněmovně. V únoru 2021 byl verdikt zrušen Odvolacím Krajským soudem v Praze a spor vrácen k okresnímu soudu, který v červenci rozhodl, že se Babiš omlouvat nemusí. Rozhodnutí není pravomocné a Kalousek prohlásil, že se nevzdá.

    Naše hodnocení:
    Zbytečné zatěžování soudního systému vyvolané Babišovými urážlivými výroky. Takovým sporům lze předcházet pouhým slušným vystupováním, které je však Babišovi cizí.

  • Soud o omluvu s Janou Filipovou

    Andrej Babiš (ANO)

    V roce 2019 účastnice demonstrace proti Babišovi Jana Filipová zažalovala Babiše kvůli výroku o zaplacených demonstrantech. Nejdříve okresní soudu Praha-západ rozhodl v její prospěch. Později středočeský krajský soud rozhodl, že se Babiš omlouvat nemusí s odůvodněním, že Babišovy výroky nesměřovaly proti Filipové. Filipová uvedla, že podá odvolání k nejvyššímu soudu.

    Naše hodnocení:
    Zbytečné zatěžování soudního systému vyvolané Babišovými urážlivými výroky. Takovým sporům lze předcházet pouhým slušným vystupováním, které je však Babišovi cizí.

  • Útok na Transparency International

    Tomio Okamura (SPD)

    Okamura v roce 2013 zažaloval českou pobočku mezinárodní neziskové protikorupční organizace Transparency International, pravděpodobně proto, že od ní dostal nejhorší hodnocení transparentnosti volební kampaně. Podle TI bylo primárním cílem žaloby poškodit její dobré jméno, neboť od začátku bylo zjevné, že žaloba nemá šanci na úspěch. Kromě žaloby se Okamura také snažil mediálně diskreditovat TI podáváním trestních oznámení. Okamura protahoval soudní řízení svojí neúčastí a po roce a půl soud žalobu v plném rozsahu zamítl. Okamura uhradil náklady na soud teprve potom, co proti němu byla zahájena exekuce.

    Naše hodnocení:
    Boj proti korupci je nesmírně důležitý pro udržení demokracie. Okamurovy útoky na protikorupční organizaci jasně dokazují, že mu vadí transparentnost a vyhovuje korupce.

  • Útoky na média

    Tomio Okamura (SPD)

    V roce 2012 byl Okamura v nezávislých médiích kritizován za článek, ve kterém hájil Ladislava Bátoru, kandidáta za krajně pravicovou národní stranu (zrušena nejvyšším správním soudem), a Vlastimila Pechance, který byl odsouzen za rasově motivovanou vraždu. Okamura opakovaně obviňoval nezávislá média, že o něm píší lži. Na sociálních sítích zveřejňoval emaily novinářů a vybízel své příznivce, aby jim napsali svůj názor. Ti pak zahlcovali novináře vulgaritami a výhrůžkami.

    Naše hodnocení:
    Okamura je v nezávislých médiích často kritizován za své radikální výroky, extrémní názory a populismus. Smyslem jeho útoků je snížit důvěryhodnost nezávislých médií, která jsou jedním z pilířů demokracie.

  • Spor o inkluzi

    Tomio Okamura (SPD)

    V roce 2016 se Tomio Okamura zcela vyjádřil proti inkluzi na školách, ačkoli rok před tím hlasoval pro její zachování. Dopisem ho na to upozornil Faktus, projekt organizace Člověk v tísni, který se zaměřuje na zavádějící a nepravdivé výroky politiků na téma menšin a lidských práv. Faktus v dopise vyvracel lživá tvrzení, kterými Okamura argumentoval proti inkluzi. Okamura svoji radikální změnu názoru nevysvětlil.

    Naše hodnocení:
    Nevysvětlená radikální změna názoru svědčí o jasném populismu. Argumentace lživými výroky dokazuje, že se Okamurovi nedá věřit.

  • Majetkové poměry

    Tomio Okamura (SPD)

    Majetek Tomia Okamury vypovídá o vysoce nadprůměrných příjmech, které nebylo možné z veřejných zdrojů ověřit, protože mu v obchodním rejstříku chyběly zákonem vyžadované účetní závěrky. Okamura některé závěrky doplnil krátce poté, co byl na nedostatky upozorněn.

    Naše hodnocení:
    Kauza není závažná, ale trochu snižuje důvěru a vyvolává podezření. Vrcholný politik by měl jít v těchto věcech příkladem.

  • Nařízená omluva Ústavu nezávislé žurnalistiky

    Tomio Okamura (SPD)

    V roce 2021 pražský vrchní soud rozhodl, že se Tomio Okamura musí omluvit Ústavu nezávislé žurnalistiky za to, že označil web HlídacíPes.org za podvodný a novináře nazval mediální žumpou. Okamurovo odvolání bylo zamítnuto. I přes rozhodnutí soudu se odmítal omluvit až do doby, kdy proti němu byla zahájena exekuce. Přitom sám opakovaně tvrdil, že „Dluhy se musí platit.“

    Naše hodnocení:
    Útok na nezávislé médium je útokem proti demokracii. Rozpor mezi Okamurovými činy a výroky je důkazem, že jde jen o populistické řeči, které ani on sám nebere vážně.

  • Bludný Balvan

    Tomio Okamura (SPD)

    V roce 2018 obdržel Tomio Okamura od Českého klubu skeptiků Sisyfos zlatý bludný balvan za blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy. Šlo zejména o Okamurovo varování před Západonilskou horečkou a Opičím morem od migrantů. Ve skutečnosti se západonilská horečka nepřenáší z člověka na člověka a Opičí mor existuje pouze v dětské hře.

    Naše hodnocení:
    Okamura si často vymýšlí a záměrně lže. Tyto jeho výroky natolik přesahují rámec běžných politický lží, že byly náležitě oceněny vědeckou organizací, která standardně nechává politiky stranou.

  • Spor o omluvu s Tomášem Zdechovským

    Tomio Okamura (SPD)

    V roce 2021 soud nepravomocně rozhodl, že se Tomio Okamura má veřejně omluvit europoslanci za KDU-ČSL Tomáši Zdechovskému a jeho bývalému kolegovi Pavlu Svobodovi za nepravdivé tvrzení, že hlasovali pro uvalení sankcí na Česko za nepřijímání migrantů. Zdechovský uvedl, že kvůli Okamurovým výrokům dostal přes 3000 výhrůžek smrtí a musel dostat policejní ochranu. Okamura se proti rozhodnutí odvolal.

    Naše hodnocení:
    Lživé obvinění od Okamury patří k nejpodlejším způsobům politického boje, které v demokracii nesmí být tolerovány, neboť vždy znevýhodňují politiky, kteří se snaží vystupovat slušně. Neschopnost omluvit se zbytečně zatěžuje soudní systém.

  • Hanebné výroky o koncentračním táboře v Letech

    Tomio Okamura (SPD), Miloslav Rozner (SPD)

    Miloslav Rozner označil tábor v Letech u Písku za neexistující pseudokoncentrák. Tomio Okamura v rozhovoru řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Obě tvrzení jsou nepravdivá a neuctivá k obětem romského holokaustu. V táboře zemřelo 327 Romů a přes pět stovek jich skončilo v Osvětimi. Došlo na soud a Rozner byl za výrok v roce 2022 potrestán půlroční podmínkou.

    Naše hodnocení:
    Jakékoli popírání a zlehčování zločinů proti lidskosti je samo o sobě zločinem. Výroky členů SPD se silně blíží rasismu.

  • Spolupráce s StB

    Vojtěch Filip (KSČM)

    Podle rozhodnutí soudu Vojtěch Filip vědomě spolupracoval s československou zahraniční rozvědkou, akorát nevěděl, že tato služba spadá pod StB. Podle záznamů měl Filip mezi lety 1985 a 1989 celkem 55 schůzek s příslušníky StB, byl aktivní v akcích Konto a Lora.

    Naše hodnocení:
    Spolupráce s StB výrazně snižuje důvěryhodnost Vojtěcha Filipa.

  • Lobby ve Vietnamu

    Vojtěch Filip (KSČM)

    V roce 2019 lobboval ve Vietnamu za zakázky pro české firmy. Přitom jeho dlouholetým poradcem je česko-vietnamský podnikatel Tien Tran Manh, který je v kontaktu s nejvyššími představiteli vietnamské komunistické vlády. Oba měli profitovat z domluvených zakázek.

    Naše hodnocení:
    Korupce do demokracie nepatří. Tato kauza se navíc týká země, ve které jsou omezována lidská práva.

  • Nepřiznaný příjem půl milionu korun

    Vojtěch Filip (KSČM)

    V roce 2018 lobboval Filip nátlakem na finanční úřad za První chráněnou dílnu, nejvýnosnější byznys obviněného ústeckého podnikatele Tomáše Horáčka. Část komunistů sepsala po této kauze výzvu k jeho odstoupení. V roce 2021 vyšlo najevo, že Filip přijal od Horáčka půl milionu v hotovosti. Měsíc na to oba letěli s delegací poslanců do Kazachstánu, kde Horáček nabízel svoje projekty nemocnicím. Podle policie nešlo o úplatek, pouze o nepřiznaný příjem.

    Naše hodnocení:
    Člověk, který figuruje v takové korupční kauze, nemá v politice co pohledávat.

  • Kritizovaná cesta do Ruska

    Vojtěch Filip (KSČM)

    V roce 2014 jako místopředseda Poslanecké sněmovny nečekaně a bez vědomí poslanců odjel do Moskvy. Pozval ho místopředseda Státní dumy Sergej Železňak, který je kvůli anexi Krymu na sankční listině USA a EU. Poslanecká sněmovna se od jeho cesty a zastávaných postojů v Moskvě veřejně distancovala.

    Naše hodnocení:
    Přijetí pozvání od Železňaka, svědčí o tom, že Filipovi jsou demokratické hodnoty lhostejné.

  • Nařízená omluva Milionu Chvilek

    Vojtěch Filip (KSČM)

    V roce 2020 rozhodl pražský městský soud, že se Vojtěch Filip musí omluvit Spolku Milion Chvilek za výroky, jimiž jej spojoval s kybernetickým útokem na benešovskou nemocnici. Pražský vrchní soud nakonec rozhodl, že se Filip omlouvat nemusí s odůvodněním, že právo na odčinění nemajetkové újmy přísluší pouze fyzickým osobám.

    Naše hodnocení:
    Útoky na neziskovou organizaci, jejímž cílem je obrana demokracie, svědčí o tom, že cíle Vojtěcha Filipa jsou opačné.

  • Opilost ve sněmovně

    Jan Hamáček (ČSSD)

    Opilost ve sněmovně Přestože Jan Hamáček v roce 2014 prosadil zákaz konzumace alkoholu v poslanecké sněmovně, rok na to se rozšířilo video, kde byl při interpelacích evidentně opilý. Špatně artikuloval a svůj výstup doprovázel úsměvnými gesty a grimasami. Přiznal dva panáky slivovice, které mu prý špatně zareagovaly s léky. Omluvil se za to a poslal deset tisíc na charitu.

    Naše hodnocení:
    Vystoupení Jana Hamáčka svědčí o tom, že svoji práci nebere zodpovědně.

  • Lobby za Ázerbájdžán

    Jan Hamáček (ČSSD)

    V roce 2017 bylo investigativními novináři zjištěno, že z tajného korupčního fondu Ázerbájdžánu, ze kterého tamní režim uplácel evropské politiky, přiteklo do České republiky minimálně 130 milionů korun. Jan Hamáček přitom v minulosti lobboval za Ázerbájdžán a dokonce založil česko-ázerbájdžánskou meziparlamentní skupinu přátelství.

    Naše hodnocení:
    Jan Hamáček figuruje v mezinárodní korupční kauze. Takový člověk nemá co pohledávat ve vládě demokratické země.

  • Nevysvětlená cesta do Moskvy

    Jan Hamáček (ČSSD)

    Jan Hamáček naplánoval v dubnu 2021 cestu do Moskvy, přestože tou dobou už věděl o ruském útoku na muniční sklad ve Vrběticích. Cesta byla později zrušena. Podle Seznam Zpráv bylo jeho záměrem vyměnit utajení Vrbětické kauzy za dodávku vakcín Sputnik V a uskutečnění summitu Biden-Putin v Praze. Hamáček nedokázal plánovanou cestu rozumně vysvětlit. Od května 2021 se kauzou zabývá policie.

    Naše hodnocení:
    Kdyby Jan Hamáček měl čisté úmysly, jistě by cestu ihned vysvětlil. Místo toho jen mlžil. Hamáčkovi rozhodně nelze důvěřovat.

  • Vyzrazení utajovaných informací

    Jan Hamáček (ČSSD)

    Jan Hamáček v dubnu 2021 veřejně hovořil o tom, jak tajné služby musely před zveřejněním kauzy Vrbětice stahovat české agenty z Ruska. Podle vyjádření pracovníků bezpečnostních složek vyzradil utajované informace a ohrozil tím práci českých tajných služeb a agenty samotné.

    Naše hodnocení:
    Hamáčkovo vyjádření bylo naprosto neprofesionální a pravděpodobně poškodilo práci tajných služeb.

  • Nezvládnutá pandemie Covidu

    ANO, ČSSD, Andrej Babiš (ANO)

    Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi se Česká republika v počtu obětí Covidu 19 drží na nejhorších místech (ourworldindata.org, listopad 2021). Přísnost omezení byla přibližně průměrná. Doba zavření škol však jedna z nejdelších v Evropě. Vláda ANO a ČSSD byla v nezávislých zdrojích kritizována zejména za strategii promoření, zanedbání prevence, odkládání nepopulárních opatření, nedostatečné testování a trasování, protiprávní opatření a špatné informování veřejnosti.

    Naše hodnocení:
    Na činech vlády během pandemie je vidět, že upřednostňovala svoje zájmy a zejména vlastní popularitu před ochranou životů lidí. Mnoho chybných rozhodnutí bylo učiněno přímo premiérem Andrejem Babišem, který nerespektoval názory odborníků. Rozhodování vlády postrádalo demokratickou diskuzi.

  • Výlet na Machu Picchu

    Roman Kubíček (ANO), Přemysl Mališ (ANO), Vojtěch Munzar (ODS) a Ivana Nevludová (dříve SPD), Tomáš Hanzel (ČSSD)

    V roce 2019 uskutečnili poslanci cestu do Peru. Cesta stála 900 tisíc Kč. Po jednání v Limě přeletěli do Cuzca, odkud si udělali výlet na Machu Picchu. Během celodenního volna však nečerpali dovolenou. Opakované cesty do Peru České republice nic nepřináší. Je vysoce pravděpodobné, že skutečným hlavním účelem cesty byla turistika.

    Naše hodnocení:
    Kauza je příkladem zneužívání státních peněz k soukromým zájmům. Tito politici a mnoho dalších si stále neuvědomují, že jsou placeni daňovými poplatníky, aby pracovali pro lid a hospodárně zacházeli se státními penězi.

  • Cesta do Kolumbie a Peru

    Vít Rakušan (STAN), Jaroslav Bžoch (ANO), Jaroslav Holík (SPD), Lubomír Zaorálek (ČSSD)

    V roce 2018 uskutečnili poslanci týdenní cestu do Kolumbie a Peru. Cesta stála 646 tisíc Kč, tj. 162 tisíc na jednoho poslance. K tomu poslanci dostali stravné, které výrazně převyšovalo zákonem stanovené cestovní náhrady. Kolumbie i Peru jsou jsou země s vysokou mírou korupce, ale hlavně jsou to exotické turistické cíle. Je vysoce pravděpodobné, že skutečným hlavním účelem cesty byla turistika.

    Naše hodnocení:
    Kauza je příkladem zneužívání státních peněz k soukromým zájmům. Tito politici a mnoho dalších si stále neuvědomují, že jsou placeni daňovými poplatníky, aby pracovali pro lid a hospodárně zacházeli se státními penězi.

  • Schůzka v restauraci během nouzového stavu

    Roman Prymula (ANO), Jaroslav Faltýnek (ANO)

    Ministr zdravotnictví Roman Prymula a předseda Poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek se spolu s dalšími lidmi sešli v restauraci, která měla být kvůli opatřením proti Covidu zavřená. Porušili tím vládní nařízení. Stalo se tak v říjnu 2020 během nouzového stavu.

    Naše hodnocení:
    Tato kauza zhoršila schopnost státu zvládnout pandemii a v nepřímém důsledku měla nejspíš dopad na lidské životy. Porušení vládního nařízení členem vlády silně snižuje důvěru, která je nezbytná pro správné fungování státu.

  • Kauza Bečva

    Richard Brabec (ANO)

    V roce 2020 došlo masovému úhynu ryb v důsledku vypuštění toxických látek do řeky Bečvy. Ministr životního prostředí Richard Brabec krátce po ekologické katastrofě vyloučil, že by viníkem mohla být chemička DEZA spadající pod Babišův holding Agrofert. Ta přitom patří mezi hlavní podezřelé. Zjistilo se, že v den katastrofy došlo ve firmě DEZA k havárii a úniku fenolů, které mohly být příčinou otravy.

    Naše hodnocení:
    Z vyjádření ministra Brabce vyplývá, že nebojuje za životní prostředí, ale za zájmy premiérova koncernu Agrofert. Kauza je dalším důkazem ovládnutí státu Andrejem Babišem ve prospěch jeho firem.

  • E-shop na dálniční známky

    Vladimír Kremlík (ANO)

    V roce 2020 byla bez soutěže zadána státní zakázka za 400 milionů na e-shop dálničních známek. Součástí zakázky měl být tajný sledovací systém automobilů a cestujících. Ministr dopravy Vladimír Kremlík byl kvůli kauze odvolán.

    Naše hodnocení:
    Kauza působí jako nehospodárné nakládání se státními penězi, vyvolává podezření a nedůvěru. V demokracii musí fungovat transparentnost. Odvolání ministra je správnou reakcí.

  • Zmanipulované zdravotnické zakázky

    Daniel Hodek (ČSSD)

    Bývalý Pražský radní za ČSSD Daniel Hodek byl v roce 2019 spolu s dalšími přibližně 15 lidmi obviněn v kauze nemocničních zakázek, které se týkaly stravování v pražských nemocnicích.

    Naše hodnocení:
    Korupční kauza velkého rozsahu na regionální úrovni.

  • Podvod v kauze Diag Human

    Pavel Blažek (ODS)

    Spolek Kverulant zjistil, že se Pavel Blažek dopustil podvodu v soudním sporu mezi státem a firmou Diag Human, který se táhne od roku 1996. V roce 2000 měla vláda tři nezávislé právní posudky, podle kterých stát nemohl spor vyhrát a měl ho co nejdříve ukončit. Blažkovi se podvodným jednáním podařilo dosáhnout vypracování nového mnohonásobně dražšího posudku firmou svého kamaráda. Spor se prodloužil a dluh státu vzrostl o další miliardy.

    Naše hodnocení:
    Pavel Blažek měl hájit stát, ale upřednostnil osobní zájmy a způsobil tím miliardové škody. I přes tuto a další jeho kauzy byl Blažek navržen Petrem Fialou na ministra spravedlnosti. Tato skutečnost výrazně poškozuje důvěru v novou vládu a nového předsedu.

  • Střet zájmů

    Radek Vondráček (ANO)

    V roce 2019 předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček zastupoval Kroměřížskou nemocnici ve sporu s finanční správou. Ta přitom spadá pod ministerstvo financí, které bylo řízené hnutím ANO.

    Naše hodnocení:
    Jedná se o jasný střet zájmů, který nelze v demokracii tolerovat.

  • Střet zájmů

    Miroslav Toman (ČSSD)

    Firma Tomanova otce získala pozemky za stovky milionů na základě dokumentu vydaném ministerstvem zemědělství v době, kdy byl Toman mladší náměstkem na ministerstvu. Pozemky pak prodávala státu a Praze. V roce 2018, když byl Miroslav Toman ministrem zemědělství, evropská komise vyšetřovala jeho střet zájmů, kvůli dotacím, které obdržela firma jeho otce. Dospěla k závěru, že se dotace vracet nemusejí. Toman se stal členem ČSSD v roce 2020.

    Naše hodnocení:
    Kauza snižuje důvěru ve zvolené představitele. Ve zdravé demokracii by došlo k odvolání Tomana z funkce ministra. Jeho přijetí do ČSSD po propuknutí této kauzy vyvolává nedůvěru v tuto stranu.

  • CzechTourism

    Klára Dostálová (ANO), Aleš Pangrác, Petr Bursík (ODS)

    Aleš Pangrác, tehdejší manažer státní agentury pro podporu cestovního ruchu CzechTourism, byl obviněn z přijímání úplatků. V roce 2021 bylo stíháno celkem 12 lidí. Dalším obviněným byl náměstek karlovarské primátorky Petr Bursík. CzechTourism spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj, které vedla Klára Dostálová. Ta byla vyšetřována, protože mimo standardní postup rozhodovala o výdajích CzechTourismu ve prospěch určitých osob.

    Naše hodnocení:
    Korupce způsobuje škody ve veřejném rozpočtu a snižuje důvěru v demokraticky zvolené představitele, čímž demokracii poškozuje. Tato korupční kauza zasahovala až na ministerstvo, tedy důležitý orgán výkonné moci.

  • Ovlivňování finanční správy

    Andrej Babiš (ANO), Martin Janeček

    Finanční správa vedená Martinem Janečkem nezákonně vydala v roce 2016 na firmu FAU zajišťovací příkazy za 343 milionů a prakticky ji tím zlikvidovala. Později byla zveřejněna anonymní nahrávka, kde Babiš říká: „Ty naši klekli na tu FAU Přerov, takže ta je v insolvenci“. Babišův Agrofert měl přitom zájem o sklad firmy FAU, která ho nechtěla prodat. FAU následně vyhrála 4 soudy se státní správou.

    Naše hodnocení:
    Zneužívání státních institucí k prosazování soukromých zájmů je v demokracii naprosto nepřijatelné. Aktéři kauzy způsobili státu vysokou škodu, která zatím není vyčíslená, protože FAU se teprve bude domáhat odškodnění.

  • Kauza Lipno

    Jiří Zimola (ČSSD)

    Jihočeský hejtman Jiří Zimola byl v roce 2017 podezříván z porušení zákona o střetu zájmů, protože si nechal stavět rekreační objekty od svého podřízeného a známého, kterému schvaloval mnohamilionové odměny. Krátce na to Zimola rezignoval na funkci hejtmana. V roce 2020 z ČSSD vystoupil.

    Naše hodnocení:
    Rezignace na funkci je správnou reakcí, avšak skutečnost, že další tři roky zůstal Zimola členem ČSSD vypovídá o toleranci strany ke kauzám tohoto druhu a snižuje její důvěryhodnost.

  • Korunové dluhopisy

    Andrej Babiš (ANO)

    Andrej Babiš jako soukromá osoba nakoupil od vlastní Firmy Agrofert korunové dluhopisy za 1,5 miliardy, ze kterých neplatil daň, protože ta se z každého dluhopisu o hodnotě 1 Kč zaokrouhlovala dolů, tedy na nulu. Korunové dluhopisy jsou považovány za obcházení zákona. V roce 2017 čelil Babiš podezření z krácení daně, protože podle daňových přiznání a jeho tvrzení nemohl mít na nákup dostatek peněz. Příjmy nedokázal vysvětlit, což vedlo k jeho odvolání z pozice ministra financí. Babiše vyšetřovala policie v souvislosti s daňovými úniky, avšak vyšetřování bylo nakonec odloženo, neboť se neprokázalo podezření z trestného činu.

    Naše hodnocení:
    Jak se může o státní finance starat člověk, který obchází zákon, aby sám sebe obohatil na úkor státního příjmu? Transparentnost je znakem zdravé demokracie. Co bránilo ministrovi financí vysvětlit své finanční transakce? Detaily ze soukromého života se zveřejňovat neostýchal a svým podnikáním se často chlubil. Vše nasvědčuje tomu, že jeho konání bylo nelegální nebo minimálně morálně nepřijatelné. Člověk s takovou kauzou nemá v politice co pohledávat, natož být ministrem financí.

  • Prohlášení čtyř

    Miloš Zeman, Bohuslav Sobotka (ČSSD), Milan Štěch (ČSSD), Jan Hamáček (ČSSD)

    V reakci na setkání ministra kultury Daniela Hermana s tibetským dalajlamou v roce 2016 vydali čtyři nejvyšší ústavní činitelé prohlášení, ve kterém se od tohoto setkání distancovali a deklarovali, že Česká republika uznává celistvost Číny. Prohlášení bylo silně kritizováno mnohými politiky, školami a nevládními organizacemi.

    Naše hodnocení:
    Čína je komunistická země, ve které jsou hojně porušována základní lidská práva. Čínská špionáž v ČR je opakovaně hodnocena bezpečnostní informační službou (BIS) jako vážná hrozba. Čelní představitelé naší země dali tímto prohlášením najevo, že jsou pro ně obchodní styky s Čínou důležitější než lidská práva a demokratické hodnoty.